Rozkvétající tulipány jsou každoročně symbolem jara a patří k nejoblíbenějším řezaným květinám. Mnozí je společně s růžemi považují za synonymum květiny. Na příchod jara si ještě pár dní počkáme, mezitím vám ale prozradíme deset faktů o tulipánech, které jste možná nevěděli.
Tulipány jsou dnes známy především díky Nizozemsku, původ ale mají v Asii. Podle historicky dostupných záznamů rostly první tulipány v údolích pohoří Ťan-šan ve
střední Asii. Tomu se v čínštině přezdívá Nebeské hory, protože jeho nejvyšší vrcholky se nacházejí ve výšce přes 7 000 m.n.m.
V polovině 11. století se tulipány začaly objevovaly na trzích Konstantinopole, která byla tehdy považována za hlavní bránu mezi Evropou a Asií. V průběhu staletí
se v říši při Středozemním moři tulipány rozšířily, staly se mimořádně cennou květinou a později dokonce symbolem Osmanské říše.
Zhruba v polovině 16. století se tulipány dostaly do Evropy. Některé verze příběhů dokonce říkají, že jedním z prvních míst, kde se květina objevila byl pražský
Jelení příkop. Jisté ale je, že tulipány se díky obchodníkům a diplomatům dostaly do Nizozemska, kde pomohly začátkem 17. století odstartovat tzv. Nizozemský zlatý věk.
I název tulipán má svůj původ na blízkém východě a údajně vznikl v polovině 16. století několikerým zkomolením. Evropští diplomaté působící na dvoře tureckého sultána napsali depeši, ve které hovořili o nesmírné oblibě jisté květiny, jejíž květ popsali jako vzhůru obrácenou pokrývku hlavy populární v tehdejší osmanské říši - turban. A od slova turban, přes tuliban vznikla zkomolenina, kterou dnes známe jako tulipán.
V té době vznikla v nizozemském Leidenu jedna z nejstarších dodnes existujících botanických zahrad a tulipány hrály v příběhu zásadní roli. Pěstování tulipánů v
Leidenu odstartovalo tzv. tulipánovou horečku, která vyvrcholila v roce 1637. Tulipánová horečka je v mnoha učebnicích ekonomie popisována jako první spekulativní
bublina a bývá uváděna jako ukázka toho, do jak absurdních rozměrů může dosáhnout touha po zbohatnutí. Tehdy dokonce existoval zákon, podle kterého se poškození
cibulky tulipánu rovnalo trestnému činu.
S rostoucím zájmem se zvyšovala i cena. Na začátku 17. století stála jedna cibulka kolem jednoho holandského guldenu. O tři desetiletí později, v roce 1636 dosahovala
cena některých odrůd dnes těžko představitelných 4 600 guldenů (cca € 58 000). Dobové horečce podlehl i slavný malíř Rembrandt van Rijn. Milovník umění viděl podobně
jako řada dalších v tulipánech příležitost. Neměl ovšem štěstí, při splasknutí bubliny držel ve vlastnictví množství tulipánu, o které najednou nebyl zájem.
Nedostatek oběživa se dotkl i jeho umělecké tvorby, příchod krize znamenal Rembrandtův bankrot. Ten vyvrcholil nuceným prodejem většiny jeho děl i honosného domu.
Jeden z nejslavnějších malířů historie tak zemřel v chudobě, kterou způsobila spekulace s tulipány.
Dnes si jako zemi tulipánů každý vybaví již zmíněné Nizozemsko. To však není jedinou zemí, jejíž historie je úzce spjata s touto cibulovitou rostlinou. V Persii (dnešním Íránu) se květina používá jako dekorace při oslavě Nového roku a ve středověku byla častým předmětem básnických sbírek. Po krvavé Islámské revoluci v roce 1979 se motiv tulipánu dostal i na vlajku této blízkovýchodní země. Na tulipány narazí Íránci i ve svých peněženkách, mince s hodnotou 20 riálů zobrazuje jejich siluetu.
Na území dělící Evropu s Asií si tulipány získaly takovou pozornost, že období Osmanské říše mezi lety 1718 - 1730 se dodnes přezdívá Tulipánová éra. Název byl odvozen od posedlosti osmanského dvora touto rostlinou. A svou popularitu si tulipány přenesly až do 20. století. Na většině letadel flotily jedné z největších leteckých společností - Turkish Airlines najdeme šedý motiv tulipánu. Turecká společnost dokonce mezi svou konkurencí drží jedno prvenství. Svá letadla posílá do více než 120 zemí světa.
I když cibulky tulipánů vypadají podobně jako cibule, obecně se považují za zdraví nebezpečné. Někteří dokonce tvrdí, že látky, které obsahují jsou vysoce toxické. V minulosti ovšem najdeme případy, kdy tulipány posloužily jako potravina. Na přelomu zimy let 1944 a 1945 zasáhl Nizozemsko z nedostatku zásobování a válečné situace hladomor. Velmi rozšířené tulipány se tak staly nucenou alternativou k jiným, nedostupným potravinám. Mezi lidmi údajně tehdy kolovaly recepty, s čím a jak se dá tulipán uvařit, aby byl poživatelný a výživově hodnotný. Jaký paradox, když vezmete v potaz cenu cibulky během tulipánové horečky.
Nebude asi žádným překvapením, že nejvýznamnějším producentem tulipánů je v současné době Nizozemsko. Věřili byste tomu, že každá druhá vypěstovaná cibulka tulipánu pochází právě z království ležící při severním moři? V roce 2018 se v Nizozemsku vyprodukovalo 52 % světové produkce tulipánů. Na druhém místě byla s 15 % Kolumbie a na třetím s 9 % Ekvádor. Tulipány se v roce 2020 pěstovaly na ploše 2 705 00 akrů, což je v přepočtu skoro 2 500 Václavských náměstí v Praze.
Tipnete si, kolik na světě existuje druhů tulipánů? Je jich více než 150 a odrůd tulipánů je dokonce více než 3 000. Na trhu najdeme i tmavě fialovou, až načernalou
odrůdu tulipánu. Černý tulipán se do historie zapsal také jako román francouzského spisovatele Alexandra Dumase. Děj knihy z roku 1850 se (ne)překvapivě odehrává v
nizozemské provincii Severní Holandsko.
Různé barvy tulipánů znamenají různé symboly. Bílé symbolizují omluvu, fialové štěstí, a žluté radost či pevný vztah. Červené vyznávají lásku nebo touhu. Nedávno se
dokonce objevila odrůda s listy zbarvenými do modra. A protože byla jediná svého druhu, stala se symbolem pro jedinečnost.
Datum 11. dubna si každoročně připomínáme jako Světový den Parkinsonovy nemoci. V roce 2005 byl tulipán vybrán jako symbol boje proti této nemoci. K tomuto spojení
siluety a nemoci se váže příběh. V roce 1980 vypěstoval nizozemský zahradník trpící touto nemocí novou barevnou variantu tulipánu, později byl jeho tulipán
zaregistrován jako cibulka Dr. Parkinsona.
Tulipán evokuje obraz naděje tím, že každé jaro rozkvétá s očekáváním příchodu léku, který tuto nemoc vyléčí nebo alespoň zmírní.
Poslední zajímavost, která je s tulipány spojována souvisí, jak jinak než s Nizozemskem. Během okupace Nizozemska za druhé světové války opustila královská rodina
svou zemi a přechodně se usadila v Kanadě. Když se v květnu roku 1945 vrátili členové rodiny zpět do Evropy, jako poděkování poslali do kanadské Ottawy 100 000
tulipánů. Dali tak vzniknout festivalu, který se od té doby slaví vždy v květnu.
U místních si získal takovou oblibu, že se ho pravidelně účastní přes půl milionů lidí. Tehdejší princezna, později královna Juliana při svém odchodu z Kanady slíbila,
že její země každé jaro odešle na znamení díku do Ottawy 10 000 tulipánů. A děje se tak dodnes.
Chtěli byste tulipány dostávat pravidelně? Podívejte se na možnosti našeho květinového předplatného.
Pokud se vám text líbil, sledujte nás na Instagramu nebo
Facebooku a my vám brzy přineseme další článek.
© Novaza 2019–2022